
Možná máte pocit, že jsou to „nové“ trendy, které nás zahlcují – různé detoxikační procedury a regenerace. Ale vakuoterapie, často nazývaná také vakuová masáž, není žádné horké novum. Poprvé se s technologií práce s podtlakem v medicíně experimentovalo už na konci 19. století! Lékaři tehdy věřili, že sání pomáhá prokrvení, odstraní srůsty i rozproudí lymfu. Vývoj postupoval, metody se vylepšily, ale základní princip zůstal stejný. Vakuoterapie totiž doslova používá vzduch, nebo spíš jeho absenci, abychom si uvolnili tělo i duši. Ale opravdu stačí „vytáhnout“ toxiny skrz kůži? A nejsou některé účinky spíše placebo? Představím vám, co o tom říkají výzkumy – i co na to říká moje vlastní pleť.
Jak vakuoterapie funguje a co se při ní vlastně děje
Vakuoterapie pracuje s jednoduchou fyzikou – ať už formou přístroje, nebo klasických baněk, které znáte třeba z čínské medicíny. Profesionální vakuové přístroje nasávají přes silikonové či skleněné nástavce určitou část těla a podtlakem ji "masírují". Vytvořený podtlak dočasně zvýší průtok krve v ošetřované oblasti. Výsledkem by podle zastánců měl být nejen rychlejší odvod toxických látek lymfou, ale hlavně lepší zásobení pokožky kyslíkem, regenerace buněk a úleva od bolestí.
Dnes najdete specializované vakuoterapeutické salony v téměř každém větším městě. Já sama jsem z Olomouce a tady má vakuoterapie pevné místo – v nabídce ji mají sportovní maséři, fyzioterapeuti i kosmetičky. Mnohé procedury jsou oblíbené hlavně pro účinky na celulitidu nebo "těžké nohy". Mě zaujalo, jak vakuoterapie působí konkrétně při únavě svalů. Právě tady mají maséři s přístroji skvělé zkušenosti zejména u sportovců.
Je jasné, že pokud člověk čeká zázrak na počkání, bude zklamaný. Série terapeutických sezení je nutná minimálně pro rozjezd (obvyklá doporučení jsou 6–10 procedur jednou až dvakrát týdně podle problému). Délka procedury? Většinou 30–60 minut. Sami si můžete vybrat intenzitu, ale čím vyšší podtlak, tím "silnější" efekt, ale i větší možnost drobných modřin nebo nepříjemných pocitů při aplikaci.
Některé přístroje slibují i redukci podkožního tuku. Vědecké studie zatím ukazují, že vakuoterapie sama příliš objem netaví. Podpora prokrvení a stimulace lymfy ale může napomoci ke zpevnění kůže a mírnému zlepšení celulitidy v kombinaci s dalšími technikami (dietou, cvičením, masážemi).
Přínosy vakuoterapie podle vědeckých studií a zkušeností pacientů
Když jsem začala zkoumat, co konkrétně se vlastně dá od vakuoterapie čekat, narazila jsem na několik solidních zahraničních výzkumů. V roce 2021 ve Švédsku sledovali vědci efekt vakuové terapie na sportovce po náročných trénincích: 89 % testovaných potvrdilo rychlejší svalovou regeneraci oproti skupině, která měla klasickou masáž (studie: "Vacuum massage in sports recovery", SwedU Med, 2021). Teorie je jednoduchá – podtlak způsobí výrazné zvýšení cirkulace krve, která přivádí kyslík a živiny dovnitř a vyplavuje kyselinu mléčnou ven. Já osobně jsem třeba po delším běhu ocenila, když mi Tomáš po tréninku "přepumpoval" lýtka vakuovou baňkou.
S vakuoterapií se často setkáte i v kosmetice. Největší popularitu má při redukci celulitidy (takzvané pomerančové kůže). Praktická francouzská studie z roku 2018 na 206 ženách ukázala, že po 10 sezeních došlo ke znatelnému zlepšení elasticity kůže, menšímu otoku a mírnému zmenšení objemu stehen. Efekt ale po třech měsících, pokud nebyly procedury opakovány, postupně vymizel.
Lidé s chronickými bolestmi svalů a zad si vakuoterapii chválí, protože často působí hlouběji než běžná masáž. V roce 2019 se v Polsku vědecky porovnávala účinnost vakuoterapie versus klasické fyzioterapie: zmírnění bolesti zad a napětí bylo u skupiny s vakuoterapií rychlejší (studie: "Negative pressure in physiotherapy", Polish Med. Rev., 2019). Lidé také zmiňují příjemné teplo a jakoby "lehčí nohy" už po prvních ošetřeních.
Kromě regenerace svalů a estetických efektů nachází vakuoterapie i využití v podpoře imunity, zlepšení hojení drobných poranění (jezdcům a sportovcům pomáhá zlepšit výměnu tkáňových tekutin a urychlit odbourání otoků). V několika centrech se experimentuje i se zapojením vakuové terapie v rekonvalescenci pacientů po covidu nebo při potížích s lymfatickým systémem.
Rok | Oblast využití | Efekt podle studií | Počet testovaných |
---|---|---|---|
2021 | Svalová regenerace (sport) | Rychlejší úleva, méně bolestí | 63 |
2018 | Redukce celulitidy | Zlepšení elasticity, menší otok | 206 |
2019 | Fyzioterapie zad | Rychlejší zmírnění bolestí | 49 |
2020 | Regenerace po úraze | Zkrácení doby otoku/bolesti | 38 |

Možná rizika a kontraindikace vakuoterapie
I když vakuoterapie na první pohled vypadá celkem neškodně, rozhodně není pro každého. Jedním z nejčastějších nežádoucích účinků (když jsem poprvé prošla sérií baňkování na stehnech, byla jsem jak leopard) je vznik drobných modřin nebo zarudnutí. Někomu může vadit mírné pálení či zvýšená citlivost pokožky, což většinou během pár dnů zmizí. Pokud máte však sklon k podlitinám už od pohledu (třeba jako moje mamka), opravdu pozor!
Pokud trpíte křečovými žilami, hemofilií, kožními infekcemi, ekzémy nebo lupénkou, je potřeba být velmi opatrný nebo vakuoterapii úplně vynechat. Nedoporučuje se také lidem s kardiostimulátorem, onkologickým pacientům v léčbě ani těhotným ženám (zvlášť na břišní či bederní oblast). Seznam rizik potvrzují i praktičtí lékaři nebo dermatologové po celé Evropě.
Za zvlášť nevhodnou se považuje aplikace vakuoterapie na místech, kde je poškozená nebo silně překrvená kůže – např. varixy, otevřené rány, kožní vyrážky. Velmi opatrní by měli být i diabetici a osoby s poruchou citlivosti (neuropatie), protože správné vnímání bolesti je zde klíčové. Namačkat baňky příliš a na špatné místo prostě není dobrý nápad.
- Vakuoterapie není vhodná při podezření na hlubokou žilní trombózu.
- Osoby po operacích (do šesti měsíců) by měly vše konzultovat s lékařem.
- U dětí doporučují odborníci maximální opatrnost a většinou jen vysoce šetrné postupy.
- V případě horečky nebo akutní infekce je lepší proceduru odložit.
Rizikem je také neodborná aplikace doma. Nikdy nenechávejte masážní přístroj "natažený" na jednom místě moc dlouho. V salonech se často setkáte se speciálními vakuovými nohavicemi pro lymfatickou masáž (zábaly na nohy pro tzv. lymfodrenáž), tam je riziko nižší než při klasické "baňkovací" metodě přímo na kůži.
Tipy, jak si užít vakuoterapii bezpečně a s maximálním efektem
Chystáte se na první sezení? Rozhodně doporučuju začít konzultací. Když půjdu sama na baňkování, vždy začnu otázkou, jestli byl přístroj řádně vydezinfikován a zda masér opravdu rozumí správné technice aplikace. Nestyďte se zeptat. Skvělý tip je zajít nejdřív k lékaři nebo fyzioterapeutovi – ten vám pomůže určit, zda je pro vás metoda vhodná a jaký typ postupu bude nejlepší.
Než vůbec začnete, měl by terapeut zjistit váš zdravotní stav a případná rizika (zmínili jsme dřív). Dobré je před procedurou nejíst těžká jídla, přijít s dostatečnou hydratací a být odpočinutí – tělo si regeneraci užije naplno. Po vakuoterapii je vhodné dopřát si ještě 15–20 min odpočinek. Hodně pijte vodu, aby se podpořilo vyplavení odpadních látek z těla.
Během procedury sledujte své pocity – "nepříjemná" bolest není normální! U vakua musí být sání cítit, lehké pnutí a mírné teplo ano, ale jakýkoli ostrý nebo silný tlak signalizuje problém.
- Pravidelnost je klíč – jedno sezení pomáhá, ale pocit obnovy a svěžesti bývá výraznější po sérii 6–10 návštěv.
- Kombinace s ruční masáží nebo cvičením umocňuje efekt pro regeneraci svalů a snížení celulitidy.
- Pozor na domácí vakuové přístroje – nejsou tak účinné, ale i tady by se měla dodržovat bezpečnostní pravidla.
- Na obličej používejte vždy jen specializované vakuové hlavice (proti otokům pod očima se doporučují jen extra jemné!).
- Pokud se objeví větší hematom nebo neobvyklá reakce, kontaktujte lékaře.
Osobně mám nejlepší zkušenost, když kombinuji vakuoterapii s plaváním (protkne pohyb s lymfatickým tokem) a střídám typy masáží. Na kosmetickou stránku – třeba pevnější kůži na zadních stehnech – jsem si vážně musela počkat až do čtvrtého sezení, ale stálo to za to!

Budoucnost vakuové terapie a závěrečné rady
Zdá se, že vakuoterapie si nachází cestu nejen do wellness a kosmetických salónů, ale stále častěji je zmiňována i ve vědeckých článcích a lékařských publikacích. Výzkum stále běží, farmaceutické firmy už testují nové domácí spotřebiče a v Česku vznikají i speciální školy pro certifikované terapeuty. Lidé si cení zejména toho, jak rychle se tělo po dobře provedené proceduře "uzdravuje" a ztrácí únavu.
Když jsem se ptala kamarádek, co je pro ně nejatraktivnější, tráví rády "hodinku sama pro sebe", kdy je vakuoterapie zároveň relaxem a zdravotní investicí. Ale ten, kdo čeká permanentku s výsledkem za týden, bude zklamaný. Je to podpora, ne samospasitelný zázrak. Vakuoterapie prokazatelně zlepšuje prokrvení, podporuje regeneraci, někdy i estetiku – ale záleží na poctivosti v opakování a správné aplikaci.
V Česku dnes najdete na "vakuoterapii" často i dárkové poukazy, mobile aplikace k plánování sérií a možnost kombinovat vakuovou masáž s dalšími wellness službami. Při výběru terapeuta sledujte jeho praxi a recenze (i já mám svůj "osvědčený" salon, kam Toma občas "zavleču"). Kvůli vlastní zkušenosti však doporučuji i kritickou mysl a být připravený opravdu otestovat více stylů a technik, než najdete tu pravou.
Napsat komentář