Jak poznat bolest bříška u miminka: jasné signály a co (ne)dělat

V jedné ruce držíte lahvičku, druhou hladíte miminku záda, ale ono stále brečí a kroutí se. Každý, kdo má doma malé dítě, tu scénu zná až moc dobře. Pláč, nespokojenost, červená tvář, nožičky v podivných polohách – všechno dohromady a nic nepomáhá. Co když za tím stojí obyčejné bolení bříška? Nebo je za tím něco vážnějšího? Právě tyhle otázky rodiče pronásledují nejčastěji, když jejich maličké nemůže najít klid. Porozumět řeči malých dětí je výzva a bolest bříška patří mezi nejčastější příčiny pláče v prvních měsících života. Nejde jen o fyzické nepohodlí – vleče se s tím i frustrace, únava a někdy i pocit bezmoci. Je potřeba najít konkrétní signály, rozpoznat je včas a vědět, co s nimi. V článku se podíváme na nejčastější příznaky, tipy, které fungují a co vlastně bolest bříška u miminka obnáší. Všechno lidsky, konkrétně a bez zbytečných složitostí.

Jak poznat, že miminko bolí bříško

Pláč je pro novorozence vlastně jediný způsob, jak si říct o pozornost. Není to sice univerzální „jazyk“, ale pokud začne být pláč náhle intenzivní, opakuje se několik dní ve stejnou dobu a doprovázejí ho další podezřelé jevy, je na čase zbystřit. Nejčastějším znakem bolesti bříška je vysoký, pronikavý pláč – neutišitelný, častý hlavně v podvečer nebo v noci. Zní to jako malý alarm. Miminko u toho bývá neklidné, hází sebou, rudne v obličeji, stahuje nožičky k bříšku a pak je zase prudce natahuje. Někdy se může propínat dozadu, jakoby házelo most. Často taky zatíná pěstičky a má napnuté bříško jako bubínek.

Je dobré sledovat, jestli se kromě pláče a pohybů objeví i další změny: časté „prdíky“, neklid při krmení, zhoršené usínání nebo hodně kratičkých spánků a neklidné buzení. U některých dětí se kolika rozjíždí prakticky vždy okolo stejné hodiny – jakoby podle hodinek. Tělo je napjaté, miminko často těžko chytá dech mezi „nárazy pláče“, někdy v pláči jakoby jekne až do hlasitého křiku. U některých dětí se objeví dokonce i blinkání, protože trávicí systém je ve stresu. Když si položíte dlaň na bříško a cítíte, že je tvrdé, opět je to silný signál, že dítě trápí břišní diskomfort. Některá miminka se chovají neklidně i při přebalování, jakmile je sundáte z rukou, hned křičí, chtějí zpět k sobě.

Příznaky vám může pomoci rozlišit jednoduchá tabulka:

PříznakCo pozorovat
PláčVysoký, ostrý, dlouhotrvající, nesnadno utišitelný
Pohyby nožičekKopání, přitahování k bříšku, napínání, propínání dozadu
BříškoNafouklé, tvrdé, zvuky „prdíků“, napětí
Doprovodné znakyRudnutí obličeje, zatnuté pěstičky, špatné usínání

Pokud si všímáte několika těchto příznaků najednou, na 90 % vaše dítě prochází bolestí bříška. Ujistěte se ale, že pláč nesouvisí s hladem, nachlazením, bolestí ouška nebo jinou nemocí. Důležité je také pozorovat, jestli dítě močí i kaká jako obvykle. Pokud se přidá krev ve stolici, vysoká horečka, nebo dítě odmítá jídlo, kontaktujte lékaře hned.

Nejčastější příčiny bolesti bříška u miminek

Bříško malých dětí je jedno obří laboratoř, kde se pořád něco zkouší. Po narození je jejich trávení nezralé a první týden trvá, než si tělo vůbec zvykne na příjem potravy. Tzv. novorozenecká kolika není nemoc, je to spíš přechodný stav, kdy se trávicí soustava učí zpracovávat mléko a vypořádávat se se vzduchem v břiše.

Relativně často za bolením stojí spolknutý vzduch. Miminka při krmení, ať už z prsu nebo lahvičky, polykají vzduch. Jakmile není odříhnutí, plyny se hromadí, vzniká tlak a dítě cítí bolest. Další častou příčinou jsou „prdíky“ – střeva reagují na nové složení mléka, vznikají bakterie, které při zpracování potravy produkují plyn. Někdy bříško bolí po změně mléka, přidání umělé výživy nebo po nové potravině, pokud už začínáte s příkrmy.

Občas hraje roli i nedozrálost enzymů, především laktázy, která pomáhá štěpit mléčný cukr. Trávicí trakt dosahuje zralosti až mezi čtvrtým a šestým měsícem života. Další příčinou může být nadměrná stimulace miminka během dne – spousta zážitků, moc návštěv, hlučné prostředí, nevhodný režim. Typické je, že se bolest bříška rozjede, jakmile dítě konečně spadne do klidnější fáze dne. Svůj díl mohou mít i alergie – nejčastější u kojenců je alergie na bílkovinu kravského mléka. Vzácněji může miminko trpět potravinovou intolerancí nebo infekcí, což je pak vždy na rychlé řešení s lékařem.

Vliv má i způsob krmení. Pokud dítě pije moc hltavě nebo je ve špatné poloze, pije rychle, obvykle spolyká více vzduchu. U kojených dětí není vhodné rychle přikládat z jednoho prsu na druhý. U dětí na UM hraje roli i typ lahvičky a velikost dírky v savičce. Občas ani všechen rodičovský klid nezabrání trávícím peripetiím a kolikovému večeru.

Jak ulevit miminku při bolesti bříška

Jak ulevit miminku při bolesti bříška

Začíná maraton hledání, co zabere právě vašemu dítěti. Existuje sice x babských rad, ale některé opravdu fungují. Jako první pomůže nošení v náručí – ideálně v kolébkové poloze, kdy má miminko nožičky blízko bříška. Někdy se doporučuje tzv. klokánkování – dítě na holé hrudi rodiče uklidní jednak blízkost, jednak teplo. Často zabírá i jemné houpání a kolébání. Další osvědčenou klasikou je masáž bříška. Pomalu, ve směru hodinových ručiček a jen mírně, nikdy ne silou. Pomůže i tzv. „motýlí masáž“, kdy jemně pohybujete rukama krouživými pohyby okolo pupíku. Některým pomáhá i jemné poklepávání na zádíčka při odříhnutí nebo ležet na bříšku na vaší předloktí.

Teplo je starý trik – stačí například nahřátá plenka nebo lahvička s teplou vodou zabalená do látky, opatrně položená na bříško. Vždy kontrolujte, aby teplota nebyla příliš vysoká – otestujte na vlastní kůži. Plynatost pak může zmírnit i správné držení dítěte při krmení – udržujte miminko ve zvýšené poloze a krmte v klidu, bez zbytečné stimulace. Po každém krmení dopřejte čas na odříhnutí, i vícekrát během jednoho krmení.

Při velké úpornosti někdy lékaři doporučují „rektální rourku“ nebo speciální dětské čípky, které pomáhají uvolnit plyny. Mějte však na paměti, že používání těchto pomůcek by mělo být spíše výjimečné a vždy konzultované s pediatrem.

Někdy pomáhá změnit typ stravy – u kojících matek vyřadit na čas nadýmavé potraviny, jako luštěniny, cibuli nebo kvašené výrobky. Pokud dítě krmíte UM, zkuste hypoalergenní nebo proti kolikám upravené mléko, vždy po domluvě s lékařem. V posledních letech jsou populární probiotické kapky. Podle studií z Univerzity Karlovy se probiotika (například Lactobacillus reuteri) osvědčila v prevenci i zvládnutí novorozenecké koliky, v praxi však účinnost nemusí být všude 100% a je třeba vyzkoušet, co vašemu miminku pomáhá. Probiotika nikdy nenahrazují kontakt a péči, ale někteří rodiče na ně nedají dopustit.

Nezanedbatelnou roli hraje i psychická pohoda rodiče. Miminka dokážou vnímat stres a neklid. Pevný rituál, klidné prostředí, tlumené světlo a příjemné uspávání jsou polovina úspěchu.

  • Nošení v náručí a klokánkování
  • Masáž bříška a „motýlí masáž“
  • Teplý obklad na bříško
  • Správné držení při krmení a pečlivé odříhnutí
  • Konzultace vhodné výživy s pediatrem
  • Použití probiotik v dohodě s lékařem
  • Vyhýbat se stresu – i ten miminko cítí

Kdy vyhledat lékaře a na co si dát pozor

Občas nastane situace, kdy už babské rady nestačí, nebo je potřeba odborný zásah. Hlídejte si signály, které už signalizují, že jde o víc, než „jen“ běžné bolesti bříška. Pokud pláč trvá několik hodin v kuse a nic jej nezklidní, dítě nejí, odmítá být v náručí, má vysokou teplotu přes 38°C, nebo má ve stolici krev či hlen, volejte lékaře co nejdřív. Stejně pokud je miminko apatické, nereaguje na běžné podněty, nebo je naopak příliš spavé, těžko se probouzí či dýchá povrchně.

Pozor také, pokud vidíte výrazné zvracení, netypickou barvu kůže (mramorovanou, sivou, silné zažloutnutí), nebo když bříško vypadá extrémně nafouklé i mezi jednotlivými bolestmi a je pořád tvrdé. K miminku, které měsíc a déle trpí častými kolikami, se často doporučuje preventivní vyšetření u dětského gastroenterologa. Nejčastější příčinou jsou sice „jen“ plyny, ale někdy může dlouhodobé bolení bříška souviset i s intolerancí na mléčné proteiny, vzácněji se střevní infekcí či jinou zdravotní komplikací.

Snažte se vždy zapisovat příznaky, pokud vás pošlou ke specialistovi. Zaznamenejte si čas a průběh bolestí, typ pláče, změny ve stolici nebo krmení, případná vyzkoušená opatření a jejich efekt. Pomůže to při hledání nejlepší léčby.

  • Nadměrný, neutišitelný pláč po několik hodin, změna chování
  • Známky infekce (teplota nad 38°C, zvracení, průjmy s krví)
  • Odmítání jídla, slabost, extrémní únava nebo apatie
  • Neobvykle tvrdé a nafouklé bříško déle než pár hodin
  • Náhlé změny odstínu kůže nebo vysoká neklidnost
Tipy a triky od rodičů a ověřené zajímavosti

Tipy a triky od rodičů a ověřené zajímavosti

Kdo někdy hledal úlevu pro svoje dítě, ví, že každé miminko je originál a zabírají na něj jiné triky. Podle průzkumu České pediatrické společnosti trápí bolesti bříška více než 35 % kojenců v prvních třech měsících života. Kolem třetiny kolik odezní samo do čtyř měsíců. Některým dětem paradoxně nejvíc uleví jednoduché cviky: ležení na bříšku na vlastních rukou, „byciklování nožičkami“ nebo kolébání na velkém gymnastickém míči. Spousta maminek doporučuje dětské nosítko, kde se bříško příjemně zahřeje a dítě si užije klidný spánek. Pro milovníky přírodních věcí: občas stačí odvést pozornost zpíváním, šeptáním, houpáním nebo jemným šuměním vysavače. Bílé šumy jsou ověřeným tipem pro klidnější usínání a minimalizují „hlavový stres“ z okolí.

Jak říkal jeden zkušený tatínek: „Prošli jsme si vším od lahviček s antikolikovou savičkou, přes hodiny houpání na balance míči až po pravidelné masáže bříška večer u vany. Nejvíc zafungovalo, když jsme ubrali na návštěvách, dali si jasný režim a syn byl v klidu.“ Vyplatí se vytvořit si jednoduché rituály kolem krmení i spaní. Přehledně lze shrnout základní rady:

  • Kojící maminky ať sledují, jaké potraviny jim osobně dělají špatně – pravděpodobně budou reagovat i kojenci
  • Nebát se ptát pediatra na možnosti změny mléka nebo doplňků
  • Přikládat dítě po krmení k odhrnutí plynu i opakovaně
  • Nepodceňovat sílu klidu – když rodič panikaří, miminko pláče podstatně víc

Proč vůbec miminka tolik trápí „bolest bříška“? Podle lékařů jde hlavně o adaptaci střev na obrovskou změnu po porodu. Střeva se dostávají do kontaktu s bakteriemi z okolního prostředí, tvoří si vlastní „střevní mikrobiom“ a učí se spolupracovat s kýženým výsledkem. Do čtyř měsíců však většina těchto bolestí zcela vymizí. Do té doby platí trpělivost, jemnost a hodně teplých rukou u kolébky. Bolest bříška u miminka sice vypadá dramaticky, ale správnou péčí a troškou odvahy ji zvládnete i vy – a s každým týdnem bude líp, to je jisté.

Napsat komentář